úpor
Étymologie
- Déverbal de upřít.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | úpor | úpory |
| Génitif | úporu | úporů |
| Datif | úporu | úporům |
| Accusatif | úpor | úpory |
| Vocatif | úpore | úpory |
| Locatif | úporu | úporech |
| Instrumental | úporem | úpory |
úpor \Prononciation ?\ masculin inanimé
Dérivés
- úporný, acharné, opiniâtre, obstiné
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage