čalouník

Étymologie

Dérivé de čaloun, avec le suffixe -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čalouník čalouníci
Génitif čalouníka čalouní
Datif čalouníkovi
ou čalouníku
čalouníkům
Accusatif čalouníka čalouníky
Vocatif čalouníku čalouníci
Locatif čalouníkovi
ou čalouníku
čalounících
Instrumental čalouníkem čalouníky

čalouník \t͡ʃalɔʊ̯ɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on dit : čalounice)

  1. Tapissier.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Références