časný

Étymologie

Du vieux slave часьнъ, časĭnŭ (« de l’heure ») dérivé de čas, avec le suffixe -ný.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif časný časná časné
vocatif časný časná časné
accusatif časného časný časnou časné
génitif časného časné časného
locatif časném časné časném
datif časnému časné časnému
instrumental časným časnou časným
pluriel nominatif časní časné časná
vocatif časní časné časná
accusatif časné časná
génitif časných
locatif časných
datif časným
instrumental časnými

časný \Prononciation ?\ (comparatif : časnější, superlatif : nejčasnější)

  1. Matinal, précoce, qui vient de bonne heure.
    • V časných ranních hodinách.
      Au petit matin.

Prononciation

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.