čtení

Étymologie

Dérivé de číst (« lire »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čtení čtení
Génitif čtení čtení
Datif čtení čtením
Accusatif čtení čtení
Vocatif čtení čtení
Locatif čtení čteních
Instrumental čtením čteními

čtení \Prononciation ?\ neutre

  1. Lecture.

Apparentés étymologiques

Prononciation


Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.