řemeslník

Étymologie

Mot dérivé de řemeslný, avec le suffixe -ík, de řemeslo (« artisanat »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif řemeslník řemeslníci
Génitif řemeslníka řemeslníků
Datif řemeslníku
ou řemeslníkovi 		řemeslníkům
Accusatif řemeslníka řemeslníky
Vocatif řemeslníku řemeslníci
Locatif řemeslníku
ou řemeslníkovi 		řemeslnících
Instrumental řemeslníkem řemeslníky

řemeslník \r̝ɛmɛsl̩ɲiːk\ masculin animé

  1. Artisan.
    • Kovář je řemeslník, který zpracovává za tepla kovy a vyrábí z nich různé užitkové nebo ozdobné věci.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.