štěkot
Étymologie
- De štěkat (« aboyer »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | štěkot | štěkoty |
| Génitif | štěkotu | štěkotů |
| Datif | štěkotu | štěkotům |
| Accusatif | štěkot | štěkoty |
| Vocatif | štěkote | štěkoty |
| Locatif | štěkotu | štěkotech |
| Instrumental | štěkotem | štěkoty |
štěkot \ʃcɛkɔt\ masculin inanimé
Synonymes
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage