štěničník

Étymologie

Composé de štěnice, -ní et -ík.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif štěničník štěničníky
Génitif štěničníku štěniční
Datif štěničníku štěničníkům
Accusatif štěničník štěničníky
Vocatif štěničníku štěničníky
Locatif štěničníku štěničnících
Instrumental štěničníkem štěničníky

štěničník \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. (Botanique) Ibéris.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Voir aussi

  • štěničník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)