επίσκοπος
Étymologie
- Du grec ancien ἐπίσκοπος, episcopos (« inspecteur, évêque »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | ||
|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ο | επίσκοπος | οι | επίσκοποι |
| Génitif | του | επισκόπου | των | επισκόπων |
| Accusatif | τον | επίσκοπο | τους | επισκόπους |
| Vocatif | επίσκοπε | επίσκοποι | ||
επίσκοπος episkopos \ɛ.ˈpi.skɔ.pɔs\ masculin
- Évêque (prêtre responsable d’un évêché).