θορυβώδης
Grec
Étymologie
Dérivé de
θόρυβος
,
thórivos
(«
bruit
»), avec le suffixe
-ώδης
,
-ódis
.
Adjectif
cas
singulier
masculin
féminin
neutre
nominatif
θορυβώδ
ης
θορυβώδ
ης
θορυβώδ
ες
génitif
θορυβώδ
ους
θορυβώδ
ους
θορυβώδ
ους
accusatif
θορυβώδ
η
θορυβώδ
η
θορυβώδ
ες
vocatif
θορυβώδ
η
θορυβώδ
η
θορυβώδ
ες
cas
pluriel
masculin
féminin
neutre
nominatif
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
η
génitif
θορυβδωδ
ών
θορυβδωδ
ών
θορυβδωδ
ών
accusatif
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
η
vocatif
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
εις
θορυβώδ
η
θορυβώδης
(thorivódis)
\θo.ɾiˈvo.ðis\
Bruyant
.
Exemple d’utilisation manquant.
(
Ajouter
)