μιναρές
Étymologie
- Du turc minare.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | ||
|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ο | μιναρές | οι | μιναρέδες |
| Génitif | του | μιναρέ | των | μιναρέδων |
| Accusatif | τον | μιναρέ | τους | μιναρέδες |
| Vocatif | μιναρέ | μιναρέδες | ||
μιναρές, minarés \mi.naˈɾes\ masculin
- (Architecture) Minaret.