φορεύς
Grec ancien
Étymologie
- De φέρω, phérô (« porter »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | Duel | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ὁ | φορεύς | οἱ | φορεῖς | τὼ | φορῆ |
| Vocatif | φορεῦ | φορεῖς | φορῆ | |||
| Accusatif | τὸν | φορέα | τοὺς | φορέας | τὼ | φορῆ |
| Génitif | τοῦ | φορέως | τῶν | φορέων | τοῖν | φορέοιν |
| Datif | τῷ | φορεῖ | τοῖς | φορεῦσι(ν) | τοῖν | φορέοιν |
φορεύς, phoreús *\pʰo.ˈre͜ʊs\ masculin
Références
- Anatole Bailly, Abrégé du dictionnaire grec-français, Hachette, 1901