χορός
Étymologie
- Du grec ancien χορός, khorós.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | ||
|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ο | χορός | οι | χοροί |
| Génitif | του | χορού | των | χορών |
| Accusatif | τον | χορό | τους | χορούς |
| Vocatif | χορέ | χοροί | ||
χορός (chorós) \xɔ.ˈɾɔs\ masculin
Grec ancien
Étymologie
- De l’indo-européen commun *ǵʰoros. Apparenté au latin hortus.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | Duel | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominatif | ὁ | χορός | οἱ | χοροί | τὼ | χορώ |
| Vocatif | χορέ | χοροί | χορώ | |||
| Accusatif | τὸν | χορόν | τοὺς | χορούς | τὼ | χορώ |
| Génitif | τοῦ | χοροῦ | τῶν | χορῶν | τοῖν | χοροῖν |
| Datif | τῷ | χορῷ | τοῖς | χοροῖς | τοῖν | χοροῖν |
χορός, khorós *\kʰo.rós\ masculin