ἀθέρωμα
Grec ancien
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel | Duel | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Nominatif | τὸ | ἀθέρωμα | τὰ | ἀθέρωματα | τὼ | ἀθέρωματε |
| Vocatif | ἀθέρωμα | ἀθέρωματα | ἀθέρωματε | |||
| Accusatif | τὸ | ἀθέρωμα | τὰ | ἀθέρωματα | τὼ | ἀθέρωματε |
| Génitif | τοῦ | ἀθέρωματος | τῶν | ἀθερωμάτων | τοῖν | ἀθερωμάτοιν |
| Datif | τῷ | ἀθέρωματι | τοῖς | ἀθέρωμασι(ν) | τοῖν | ἀθερωμάτοιν |
ἀθέρωμα, athérôma *\ɔː.ma\ neutre
Variantes
- ἀθήρωμα
Dérivés dans d’autres langues
- Latin : atheroma
Références
- Anatole Bailly, Abrégé du dictionnaire grec-français, Hachette, 1901