口音

Chinois

Étymologie

Sinogrammes

Composé de (kǒu, « bouche ») et de (yīn, « le son »)

Nom commun

Simplifié
Traditionnel

口音 kǒuyīn \kʰoʊ̯˨˩ in˥\

  1. Accent.

Prononciation

Prononciation manquante. (Ajouter)

  • mandarin \kʰoʊ̯˨˩ in˥\