-ηρός
Grec ancien
Étymologie
- Apparenté au latin -arius.
Suffixe
| cas | singulier | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | -ηρός | -ηρά | -ηρόν | |||
| vocatif | -ηρέ | -ηρά | -ηρόν | |||
| accusatif | -ηρόν | -ηράν | -ηρόν | |||
| génitif | -ηροῦ | -ηρᾶς | -ηροῦ | |||
| datif | -ηρῷ | -ηρᾷ | -ηρῷ | |||
| cas | duel | |||||
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | -ηρώ | -ηρά | -ηρώ | |||
| vocatif | -ηρώ | -ηρά | -ηρώ | |||
| accusatif | -ηρώ | -ηρά | -ηρώ | |||
| génitif | -ηροῖν | -ηραῖν | -ηροῖν | |||
| datif | -ηροῖν | -ηραῖν | -ηροῖν | |||
| cas | pluriel | |||||
| masculin | féminin | neutre | ||||
| nominatif | -ηροί | -ηραί | -ηρά | |||
| vocatif | -ηροί | -ηραί | -ηρά | |||
| accusatif | -ηρούς | -ηράς | -ηρά | |||
| génitif | -ηρῶν | -ηρῶν | -ηρῶν | |||
| datif | -ηροῖς | -ηραῖς | -ηροῖς | |||
-ηρός, -ērós *\ɛː.rós\
- Suffixe adjectival.
- Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
Composés
- ἀνθηρός (« fleuri »)
- μοχθηρός (« peinant »)
- νοσηρός (« malade »)
- ὀκνηρός (« lent »)
- πονηρός (« malheureux »)