Conjugaison:italien/calandrare
calandrare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | calandrare | \ka.lan.ˈdra.re\ | avere | calandrato | \a.ˈve.re ka.lan.ˈdra.to\ |
| Gérondif | calandrando | \ka.lan.ˈdran.do\ | avendo | calandrato | \a.ˈven.do ka.lan.ˈdra.to\ |
| Participe | calandrante | \ka.lan.ˈdran.te\ | calandrato | \ka.lan.ˈdra.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||