Conjugaison:italien/controfirmare
controfirmare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | controfirmare | \kon.tro.fir.ˈma.re\ | avere | controfirmato | \a.ˈve.re kon.tro.fir.ˈma.to\ |
| Gérondif | controfirmando | \kon.tro.fir.ˈman.do\ | avendo | controfirmato | \a.ˈven.do kon.tro.fir.ˈma.to\ |
| Participe | controfirmante | \kon.tro.fir.ˈman.te\ | controfirmato | \kon.tro.fir.ˈma.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||