Conjugaison:italien/improntare
improntare, verbe régulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | improntare | \Prononciation ?\ | avere | improntato | \a.ˈve.re\ |
| Gérondif | improntando | \Prononciation ?\ | avendo | improntato | \a.ˈven.do\ |
| Participe | improntante | \Prononciation ?\ | improntato | \Prononciation ?\ | |
Indicatif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||