Conjugaison:italien/monologare
monologare, verbe irrégulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | monologare | \Prononciation ?\ | avere | monologato | \a.ˈve.re\ |
| Gérondif | monologando | \Prononciation ?\ | avendo | monologato | \a.ˈven.do\ |
| Participe | monologante | \Prononciation ?\ | monologato | \Prononciation ?\ | |
Indicatif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||