Conjugaison:italien/prodigare
prodigare, verbe irrégulier du premier groupe, conjugué avec l’auxiliaire avere.
Modes impersonnels
| Mode | Présent | Passé | |||
|---|---|---|---|---|---|
| Infinitif | prodigare | \pro.di.ˈɡa.re\ | avere | prodigato | \a.ˈve.re pro.di.ˈɡa.to\ |
| Gérondif | prodigando | \pro.di.ˈɡan.do\ | avendo | prodigato | \a.ˈven.do pro.di.ˈɡa.to\ |
| Participe | prodigante | \pro.di.ˈɡan.te\ | prodigato | \pro.di.ˈɡa.to\ | |
Indicatif
Conditionnel
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Subjonctif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Impératif
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||