bída
: bida
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | bída | bídy |
| Génitif | bídy | bíd |
| Datif | bídě | bídám |
| Accusatif | bídu | bídy |
| Vocatif | bído | bídy |
| Locatif | bídě | bídách |
| Instrumental | bídou | bídami |
bída \Prononciation ?\ féminin
- Misère, détresse.
Náboženská bída je jednak výrazem skutečné bídy a jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utiskovaných tvorů, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Je to opium lidu.
— (Karl Marx, Vybrané spisy v pěti svazcích, Svoboda, 1976)- La détresse religieuse est, pour une part, l'expression de la détresse réelle et, pour une autre, la protestation contre la détresse réelle. La religion est le soupir de la créature opprimée, l'âme d'un monde sans cœur, comme elle est l'esprit de conditions sociales d'où l'esprit est exclu. Elle est l'opium du peuple.
Synonymes
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012