beroá
: beroa
Étymologie
- Dérivé de beroa (« serpe »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | beroá | beroayá | beroatá |
| 2e du sing. | beroal | beroayal | beroatal |
| 3e du sing. | beroar | beroayar | beroatar |
| 1re du plur. | beroat | beroayat | beroatat |
| 2e du plur. | beroac | beroayac | beroatac |
| 3e du plur. | beroad | beroayad | beroatad |
| 4e du plur. | beroav | beroayav | beroatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
beroá \bɛrɔˈa\ ou \beroˈa\ ou \bɛroˈa\ ou \berɔˈa\ transitif
Prononciation
- France : écouter « beroá [bɛroˈa] »
Références
- « beroá », dans Kotapedia