budík

Voir aussi : budik

Étymologie

→ voir budiť.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif budík budíky
Génitif budíka budíkov
Datif budíku budíkom
Accusatif budík budíky
Locatif budíku budíkoch
Instrumental budíkom budíkmi

budík \ˈbu.ɟiːk\ masculin inanimé

  1. Réveille-matin, réveil.

Étymologie

→ voir budit.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif budík budíky
Génitif budíku budí
Datif budíku budíkům
Accusatif budík budíky
Vocatif budíku budíky
Locatif budíku budících
Instrumental budíkem budíky

budík \ˈbu.ɟiːk\ masculin inanimé

  1. Réveille-matin, réveil.
    • Na kdy ti mám dát budík?
      A quelle heure dois-je régler ton réveil?