buran

Voir aussi : burañ

Étymologie

Étymologie manquante ou incomplète. Si vous la connaissez, vous pouvez l’ajouter en cliquant ici.

Nom commun

buran \bu.ra~\

  1. Beaux-parents.
  2. Belle-fille.
  3. Beaux-frère.

Apparentés étymologiques

Forme de verbe

Mutation Forme
Non muté puran
Adoucissante buran
Spirante furan

buran \ˈbyː.rãn\

  1. Forme mutée de puran par adoucissement (p → b).

Étymologie

(Nom commun 1) Du vieux haut allemand bur habitant »)[1] qui donne Bauer en allemand moderne → voir l'évolution des sens du latin paganus vers païen, paysan.
(Nom commun 2) Du tchèque буран, buran blizzard »).

Nom commun 1

Cas Singulier Pluriel
Nominatif buran burani
Génitif burana buranů
Datif buranovi buranům
Accusatif burana burany
Vocatif burane burani
Locatif buranovi buranech
Instrumental buranem burany

buran \bʊran\ masculin animé

  1. Bouseux, péquenot.
    • Z časů svého mládí mám v paměti výstupy několika hysterek - třeba jedna paní v Kolíně (na lince č.3) kdysi vykřikovala, že ti páni, kteří ji nechtějí pustit sednout jsou „burani, balvani a hulváti“.  (blog)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Dérivés

  • buranský

Nom commun 2

Cas Singulier Pluriel
Nominatif buran burany
Génitif buranu buranů
Datif buranu buranům
Accusatif buran burany
Vocatif burane burany
Locatif buranu buranech
Instrumental buranem burany

buran \bʊran\ masculin

  1. (Météorologie) Bourane, blizzard.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Voir aussi

Références

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012