dankú
Étymologie
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | dankú | dankuyú | dankutú |
| 2e du sing. | dankul | dankuyul | dankutul |
| 3e du sing. | dankur | dankuyur | dankutur |
| 1re du plur. | dankut | dankuyut | dankutut |
| 2e du plur. | dankuc | dankuyuc | dankutuc |
| 3e du plur. | dankud | dankuyud | dankutud |
| 4e du plur. | dankuv | dankuyuv | dankutuv |
| voir Conjugaison en kotava | |||
dankú \danˈku\ intransitif
Dérivés
Prononciation
- France : écouter « dankú [danˈku] »
Références
- « dankú », dans Kotapedia