dvojí
Étymologie
- De dva (« deux »).
Adjectif numéral
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | dvojí | |||
| vocatif | dvojí | ||||
| accusatif | dvojího | dvojí | |||
| génitif | dvojího | dvojí | dvojího | ||
| locatif | dvojím | dvojí | dvojím | ||
| datif | dvojímu | dvojí | dvojímu | ||
| instrumental | dvojím | dvojí | dvojím | ||
| pluriel | nominatif | dvojí | |||
| vocatif | dvojí | ||||
| accusatif | dvojí | ||||
| génitif | dvojích | ||||
| locatif | dvojích | ||||
| datif | dvojím | ||||
| instrumental | dvojími | ||||
dvojí \Prononciation ?\