dvouroční

Étymologie

De dva deux ») et roční d’an, annuel »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif dvouroční
vocatif dvouroční
accusatif dvouročního dvouroční
génitif dvouročního dvouroční dvouročního
locatif dvouročním dvouroční dvouročním
datif dvouročnímu dvouroční dvouročnímu
instrumental dvouročním dvouroční dvouročním
pluriel nominatif dvouroční
vocatif dvouroční
accusatif dvouroční
génitif dvouročních
locatif dvouročních
datif dvouročním
instrumental dvouročními

dvouroční \ˈdvou̯rot͡ʃɲiː\

  1. Âgé de deux ans.

Apparentés étymologiques