extrovertní

Étymologie

De l’allemand extrovertiert.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif extrovertní
vocatif extrovertní
accusatif extrovertního extrovertní
génitif extrovertního extrovertní extrovertního
locatif extrovertním extrovertní extrovertním
datif extrovertnímu extrovertní extrovertnímu
instrumental extrovertním extrovertní extrovertním
pluriel nominatif extrovertní
vocatif extrovertní
accusatif extrovertní
génitif extrovertních
locatif extrovertních
datif extrovertním
instrumental extrovertními

extrovertní \ˈɛkstrovɛrtɲiː\ (comparatif : extrovertnější, superlatif : nejextrovertnější)

  1. Extraverti.
    • extrovertní člověk, personne extravertie.

Variantes

Antonymes

Références