gruwá
: gruwa
Étymologie
- Dérivé de gruwa (« onguent »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | gruwá | gruwayá | gruwatá |
| 2e du sing. | gruwal | gruwayal | gruwatal |
| 3e du sing. | gruwar | gruwayar | gruwatar |
| 1re du plur. | gruwat | gruwayat | gruwatat |
| 2e du plur. | gruwac | gruwayac | gruwatac |
| 3e du plur. | gruwad | gruwayad | gruwatad |
| 4e du plur. | gruwav | gruwayav | gruwatav |
| voir Conjugaison en kotava | |||
Prononciation
- France : écouter « gruwá [gruˈwa] »
Références
- « gruwá », dans Kotapedia