hořec
Étymologie
- De hořký (« amer »).
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | hořec | hořce |
| Génitif | hořce | hořců |
| Datif | hořci | hořcům |
| Accusatif | hořec | hořce |
| Vocatif | hořci | hořce |
| Locatif | hořci | hořcích |
| Instrumental | hořcem | hořci |
hořec \Prononciation ?\ masculin inanimé
Voir aussi
- hořec sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)