Étymologie
- Du vieux slave kaňa qui donne le polonais kania, plus avant d'origine onomatopéique comme kavka ou le latin ciconia.
Nom commun 1
káně \kaːɲɛ\ féminin
- (Ornithologie) Buse.
Káně lesní je přibližně stejně velká jako jestřáb, se kterým bývá taktéž často zaměňována.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Nom commun 2
| Cas |
Singulier |
Pluriel |
| Nominatif |
káně |
kánata |
| Génitif |
káněte |
kánat |
| Datif |
káněti |
kánatům |
| Accusatif |
káně |
kánata |
| Vocatif |
káně |
kánata |
| Locatif |
káněti |
kánatech |
| Instrumental |
kánětem |
kánaty |
káně \kaːɲɛ\ neutre
- Variante de káně, laquelle est plus fréquente.
Nad kuřaty zlověstně kroužilo obrovské káně.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Voir aussi
- káně sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012