křivý

Étymologie

Du vieux slave кривъ, krivu qui donne krzywy en polonais, кривой en russe, krivý en slovaque, крив/kriv en serbo-croate ; plus avant, apparenté au latin curvus (« courbe »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif křivý křivá křivé
vocatif křivý křivá křivé
accusatif křivého křivý křivou křivé
génitif křivého křivé křivého
locatif křivém křivé křivém
datif křivému křivé křivému
instrumental křivým křivou křivým
pluriel nominatif křiví křivé křivá
vocatif křiví křivé křivá
accusatif křivé křivá
génitif křivých
locatif křivých
datif křivým
instrumental křivými

křivý \kr̝̊ɪviː\ (comparatif : křivější, superlatif : nejkřivější)

  1. Courbé, courbe, tordu, pas droit.
    • Opíral se o křivou hůl.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  2. Bombé, pas plat.
    • Na křivém povrchu silnice se po dešti vytvořily kaluže.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
  3. Faux.

Synonymes

  • (Pas droit) zakřivený, ohnutý
  • (Pas plat) zvlněný, nerovný
  • (Faux) nepravdivý, nečestný

Antonymes

Dérivés

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.