kůň
Étymologie
- Du vieux slave конь, konь.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | kůň | koně |
| Génitif | koně | koní ou koňů |
| Datif | koni ou koňovi |
koním ou koňům |
| Accusatif | koně | koně |
| Vocatif | koni | koně |
| Locatif | koni ou koňovi |
koních |
| Instrumental | koněm | koni ou koňmi |
kůň \kuːɲ\ masculin
- (Hippologie) Cheval.
Nejkrásnější pohled na svět je z hřbetu koně.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
- (Sport) Cheval d’arçons.
Nyní se naučíme přeskok přes koně našíř.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Synonymes
Dérivés
Vocabulaire apparenté par le sens
Prononciation
- tchèque : écouter « kůň [kuːɲ] »
Voir aussi
- kůň sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage