kaelon

Étymologie

Dérivé de kaelaf, avec le suffixe -on.

Adverbe

kaelon \kaɛˈlɔn\ ou \kaeˈlon\ ou \kaeˈlɔn\ ou \kaɛˈlon\

  1. En célibataire, de façon célibataire.

Prononciation

Références

  • « kaelon », dans Kotapedia