kołat
Voir aussi
: Kołat,
kolat
Polonais
Étymologie
Déverbal
de
kołatać
, apparenté à
kłócić
(«
battre, frapper
»)
[
1
]
.
Nom commun
kołat
\
Prononciation
?
\
masculin
inanimé
(
Désuet
)
Coup répété (à la porte).
Apparentés étymologiques
kołatek
(«
vrillette
»)
kołatka
(«
heurtoir, crécelle
»)
Références
↑
«
kołat
», dans
Aleksander Brückner,
Słownik etymologiczny języka polskiego
, 1927