komín
: komin
Étymologie
- Du vieux slave, comparez avec le bulgare комин, le polonais komin, l'origine du mot est peut-être latine → voir caminus avec un intermédiaire allemand → voir Kamin ou roumain (pour le bulgare). Les autres langues slaves ont un mot fait sur dým (« fumée ») : dimnik en slovène, дымоход, dymochod en russe, etc.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | komín | komíny |
| Génitif | komínu | komínů |
| Datif | komínu | komínům |
| Accusatif | komín | komíny |
| Vocatif | komíne | komíny |
| Locatif | komínu | komínech |
| Instrumental | komínem | komíny |
komín \Prononciation ?\ masculin
- Cheminée.
Nejvyšší komín v Evropě se nachází ve Slovinsku jakožto součást tepelné elektrárny Trbovlje a měří 360 metrů.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Dérivés
- kominík, ramoneur
Apparentés étymologiques
Prononciation
- Brno-venkov (Tchéquie) : écouter « komín [Prononciation ?] »
Voir aussi
- komín sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)