kompletní
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | kompletní | |||
| vocatif | kompletní | ||||
| accusatif | kompletního | kompletní | |||
| génitif | kompletního | kompletní | kompletního | ||
| locatif | kompletním | kompletní | kompletním | ||
| datif | kompletnímu | kompletní | kompletnímu | ||
| instrumental | kompletním | kompletní | kompletním | ||
| pluriel | nominatif | kompletní | |||
| vocatif | kompletní | ||||
| accusatif | kompletní | ||||
| génitif | kompletních | ||||
| locatif | kompletních | ||||
| datif | kompletním | ||||
| instrumental | kompletními | ||||
kompletní \kɔmplɛtɲiː\
- Complet.
kompletní sada nástrojů.
- jeu d'outils complet.
Synonymes
Antonymes
Dérivés
- kompletně (« complètement »)
- kompletnost (« complétude »)
Apparentés étymologiques
- kompletovat (« compléter »)
Prononciation
- tchèque : écouter « kompletní [kɔmplɛtɲiː] »
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage