mírumilovný

Étymologie

De míru (« de la paix ») et milovat (« aimer ») : « amant de la paix ».

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif mírumilovný mírumilovná mírumilovné
vocatif mírumilovný mírumilovná mírumilovné
accusatif mírumilovného mírumilovný mírumilovnou mírumilovné
génitif mírumilovného mírumilovné mírumilovného
locatif mírumilovném mírumilovné mírumilovném
datif mírumilovnému mírumilovné mírumilovnému
instrumental mírumilovným mírumilovnou mírumilovným
pluriel nominatif mírumilovní mírumilovné mírumilovná
vocatif mírumilovní mírumilovné mírumilovná
accusatif mírumilovné mírumilovná
génitif mírumilovných
locatif mírumilovných
datif mírumilovným
instrumental mírumilovnými

mírumilovný \ˈmiːrumɪlovniː\

  1. Pacifique, paisible.
    • Antef III. zemřel po 8 letech své mírumilovné vlády.
      Antef III décède après huit ans de règne pacifique.

Synonymes

Antonymes

Dérivés

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.