místodržící

Étymologie

Composé de místo (« lieu ») et de držící (« tenant ») → voir lieutenant en français.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif místodržící místodržící
Génitif místodržícího místodržících
Datif místodržícímu místodržícím
Accusatif místodržícího místodržící
Vocatif místodržící místodržící
Locatif místodržícím místodržících
Instrumental místodržícím místodržícími

místodržící \miːstɔdr̩ʒiːt͡siː\ masculin animé

  1. Gouverneur, représentant du roi, de l’empereur, etc.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)

Synonymes

Apparentés étymologiques

Voir aussi

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.