mňoukání
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | mňoukání | mňoukání |
| Génitif | mňoukání | mňoukání |
| Datif | mňoukání | mňoukáním |
| Accusatif | mňoukání | mňoukání |
| Vocatif | mňoukání | mňoukání |
| Locatif | mňoukání | mňoukáních |
| Instrumental | mňoukáním | mňoukáními |
mňoukání \mɲɔʊkaːɲiː\ neutre
- Miaulement.
Poručík Schleisner uměl střihat ušima a řičet jako hřebec, napodobovat mňoukání koček a bzučení čmeláka.
— (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)