milicionář
Étymologie
- De l’allemand Milizionär.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | milicionář | milicionáři |
| Génitif | milicionáře | milicionářů |
| Datif | milicionáři | milicionářům |
| Accusatif | milicionáře | milicionáře |
| Vocatif | milicionáři | milicionáři |
| Locatif | milicionáři | milicionářích |
| Instrumental | milicionářem | milicionáři |
milicionář \Prononciation ?\ masculin animé
Apparentés étymologiques
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage