oštěp

Étymologie

De o- et štípat, au départ : « bout de bois coupé ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif oštěp oštěpy
Génitif oštěpu oštěpů
Datif oštěpu oštěpům
Accusatif oštěp oštěpy
Vocatif oštěpe oštěpy
Locatif oštěpu oštěpech
Instrumental oštěpem oštěpy

oštěp \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Lance, javelot, épieu.
  2. Dard.

Dérivés

  • oštěpař, lanceur de javelot