obřímu

Forme d’adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif obří
vocatif obří
accusatif obřího obří
génitif obřího obří obřího
locatif obřím obří obřím
datif obřímu obří obřímu
instrumental obřím obří obřím
pluriel nominatif obří
vocatif obří
accusatif obří
génitif obřích
locatif obřích
datif obřím
instrumental obřími

obřímu \Prononciation ?\

  1. Datif masculin singulier de obří.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)
  2. Datif neutre singulier de obří.
    • Exemple d’utilisation manquant. (Ajouter)