ozú
Étymologie
- Dérivé de ozé (« garantir »).
Verbe
| Personne | Présent | Passé | Futur |
|---|---|---|---|
| 1re du sing. | ozú | ozuyú | ozutú |
| 2e du sing. | ozul | ozuyul | ozutul |
| 3e du sing. | ozur | ozuyur | ozutur |
| 1re du plur. | ozut | ozuyut | ozutut |
| 2e du plur. | ozuc | ozuyuc | ozutuc |
| 3e du plur. | ozud | ozuyud | ozutud |
| 4e du plur. | ozuv | ozuyuv | ozutuv |
| voir Conjugaison en kotava | |||
ozú \ɔˈzu\ ou \oˈzu\ bitransitif
Prononciation
- France : écouter « ozú [ɔˈzu] »
Références
- « ozú », dans Kotapedia