pobočník

Voir aussi : pobočnik

Étymologie

De bok (« flanc, côte, côté ») avec le affixes po-, -ní, -ek soit « celui qui se tient aux côtés de… ».

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif pobočník pobočníci
Génitif pobočníka poboční
Datif pobočníkovi
ou pobočníku
pobočníkům
Accusatif pobočníka pobočníky
Vocatif pobočníku pobočníci
Locatif pobočníkovi
ou pobočníku
pobočnících
Instrumental pobočníkem pobočníky

pobočník masculin

  1. (Militaire) Adjudant, aide-de-camp.

Apparentés étymologiques