pomerančovník
Étymologie
- Composé de pomerančový, -ní et -ík.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | pomerančovník | pomerančovníky |
| Génitif | pomerančovníku | pomerančovníků |
| Datif | pomerančovníku | pomerančovníkům |
| Accusatif | pomerančovník | pomerančovníky |
| Vocatif | pomerančovníku | pomerančovníky |
| Locatif | pomerančovníku | pomerančovnících |
| Instrumental | pomerančovníkem | pomerančovníky |
pomerančovník \pɔmɛrant͡ʃɔvɲiːk\ masculin inanimé
- (Botanique) Oranger.
Pomerančovník se všeobecně liší od citroníku […] tmavšími, někdy až do modrozelená nabíhajícími listy, které odstávají od větvi pod menším úhlem, než listy citroníku.
- La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
Apparentés étymologiques
Vocabulaire apparenté par le sens
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage