potenco
Espéranto
Étymologie
- De l’italien potenza.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | potenco \po.ˈten.t͡so\ |
potencoj \po.ˈten.t͡soj\ |
| Accusatif | potencon \po.ˈten.t͡son\ |
potencojn \po.ˈten.t͡sojn\ |
potenco \po.ˈten.t͡so\
Prononciation
- Toulouse (France) : écouter « potenco [Prononciation ?] » (bon niveau)
Étymologie
- De l’espéranto potenco.
Nom commun
| Singulier | Pluriel |
|---|---|
| potenco \Prononciation ?\ |
potenci \Prononciation ?\ |
potenco \pɔ.ˈtɛn.ʦɔ\