pronajímatel

Étymologie

De pronajímat (« louer ») avec le suffixe -el.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif pronajímatel pronajímatelé
Génitif pronajímatele pronajímatelů
Datif pronajímateli
ou pronajímatelovi 		pronajímatelům
Accusatif pronajímatele pronajímatele
Vocatif pronajímateli pronajímatelé
Locatif pronajímateli
ou pronajímatelovi 		pronajímatelích
Instrumental pronajímatelem pronajímateli

pronajímatel \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : pronajímatelka)

  1. Bailleur.
    • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

Antonymes

Références

Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.