rozteskněný

Étymologie

Dérivé de tesknit, avec le préfixe roz- ; apparenté à teskný (« nostalgique »).

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif rozteskněný rozteskněná rozteskněné
vocatif rozteskněný rozteskněná rozteskněné
accusatif rozteskněného rozteskněný rozteskněnou rozteskněné
génitif rozteskněného rozteskněné rozteskněného
locatif rozteskněném rozteskněné rozteskněném
datif rozteskněnému rozteskněné rozteskněnému
instrumental rozteskněným rozteskněnou rozteskněným
pluriel nominatif roztesknění rozteskněné rozteskněná
vocatif roztesknění rozteskněné rozteskněná
accusatif rozteskněné rozteskněná
génitif rozteskněných
locatif rozteskněných
datif rozteskněným
instrumental rozteskněnými

rozteskněný \Prononciation ?\

  1. Triste, attristé.
    • Při loučení jsme na sebe vrhli dlouhý, rozteskněný pohled.
      En nous séparant, nous échangeâmes un long regard attristé.
    • Petr se hroužil do zahálčivého, příjemného, rozteskněného snění.
      Pierre plongea dans une rêverie oisive, agréable et triste.

Synonymes

  • rozesmutněný
Cet article est issu de Wiktionnaire. Sauf mention contraire, le texte est disponible sous Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0. Des conditions supplémentaires peuvent s’appliquer aux fichiers multimédias.