rychlý

Voir aussi : rychły, rýchly

Étymologie

En tchèque, apparenté à ruch activité, mouvement ») et rušit harceler, déranger ») ; comparez avec le polonais rychły, le slovaque rýchly.

Adjectif

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif rychlý rychlá rychlé
vocatif rychlý rychlá rychlé
accusatif rychlého rychlý rychlou rychlé
génitif rychlého rychlé rychlého
locatif rychlém rychlé rychlém
datif rychlému rychlé rychlému
instrumental rychlým rychlou rychlým
pluriel nominatif rychlí rychlé rychlá
vocatif rychlí rychlé rychlá
accusatif rychlé rychlá
génitif rychlých
locatif rychlých
datif rychlým
instrumental rychlými

rychlý \rɪxliː\ (comparatif : rychlejší, superlatif : nejrychlejší)

  1. Rapide.

Antonymes

Dérivés

Prononciation

Références

  • Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage
  • Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2012